Hrad Pecka

Hrad Pecka je hlavním turistickým lákadlem a cílem, který městečku Pecka dominuje. Dříve zvaný hrad "Harant" skýtá možnosti dozvědět se zajímavosti o Kryštofu Harantovi, majiteli hradu ze 17. století, neméně zajímavá je i expozice věnovaná historii hradu a městečka. Za shlédnutí stojí středověká mučírna a středověká černá kuchyně, která přiblíží návštěvníkům tehdejší přípravu pokrmů.
Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na Krkonoše, na hrady Kumburk a Bradlec, na kopec Zvičinu a další malebné okolí Pecky.
Prostory hradu jsou využívány k pořádání koncertů, divadelních představení, přednášek, konferencí a svatebních obřadů. V sezóně se na hrad sjíždějí šermířské skupiny a probíhá zde i zajímavé vystoupení dobývání hradu.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Návštěvní doba
Duben, září
Sobota a Neděle, svátky
9.00 - 12.00 h
13.00 - 16.00 h
Květen, červen, červenec, srpen
Denně kromě pondělí
9.00 - 17.00 h
Kontakt
Telefon: +420 493 799 129
Kastelán:
Věra Kociánová
Web: www.hradpecka.cz/

Hrad Kost

Hrad Kost leží 4 km severozápadně od Sobotky, v krajině, které se pro její půvaby právem říká Český ráj. Byl postaven v lesnatém údolí na mohutném skalním pískovcovém ostrohu
Hrad založil před r. 1349 Beneš z Vartemberka, sídlící na tvrzi v nedaleké Sobotce. Vystřídalo se zde mnoho pánů a správců, kteří se postarali o rozkvět i úpadek kosteckého panství. V letech 1632 -1634 Kost náležela frýdlantskému vévodovi Albrechtovi z Valdštejna, který chtěl hrad přestavět na jednu ze tří hlavních pevností svého dominia. Ale z jeho plánů sešlo, protože byl 24. února 1634. v Chebu zavražděn a jeho smrt nakonec tragicky zasáhla i do osudů hradu Kosti, který byl, podobně jako ostatní zámky mrtvého vévody, obsazen císařskou armádou a neopatrností nového služebnictva o půlnoci z 18. na 19. května 1635 zapálen. Nedlouho poté byl hrad prodán hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic.
Vyhořelé paláce byly částečně opraveny. Černínové vládli na Kosti do r. 1738, kdy museli panství prodat, aby uhradili dluhy. Kupcem byl císařský dvořan Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, jehož rodu patřila Kost až do r. 1945.
V 19. století došlo několikrát ke stavebním úpravám na Kosti, z nichž ne všechny byly šťastné. K větším opravám objektu došlo po r. 1946. Byl důkladně zaměřen hrad, provedena architektonická analýza a v r. 1953 byly zahájeny rozsáhlé asanační a restaurátorské práce.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Návštěvní doba
Duben
Sobota, Neděle, svátky
9.00 - 16.00 h
Květen - červen a září
Úterý až Neděle
8.00 - 17.00 h
Červenec, srpen
Denně
8.00 - 17.00 h
Říjen
Sobota, Neděle, svátky
9.00 - 16.00 h
Kontakt
Telefon: +420 493 571 144

Zámek Humprecht

Na severozápadním okraji Sobotky leží zámek, často opěvován básníky jako lovecký zámek Humprecht, pojmenovaný po svém zakladateli, známém barokním kavalírovi hraběti Janu Humprechtu Černínovi z Chudenic. Nechal postavit lovecký zámek, obklopený oborou, kde by mohla hraběcí rodina trávit letní dny.
Zámek má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší, než vnější. Prostor mezi elipsoidy byl rozdělen místnostmi s lichoběžníkovou základnou. Přízemí bylo určeno pro sloužící, pokoje v prvním patře pro panstvo.
Roku 1738 bylo panství postoupeno hraběti Václavu Kazimíru Netolickému z Eisenberka. Kolem r. 1780 chtěl hrabě Antonín Vratislav Netolický dát zámek, který se k celoročnímu bydlení šlechty nehodil, zbourat a na jeho místě postavit nový.
K větší opravě zámku Humprechtu došlo až r. 1829, avšak celokvě zámek dlouhodobě pustl. V r. 1926 připadl městu Sobotce a restaurátorské akce se ujal Kruh rodáků a přátel města Sobotky a okolí. Za okupace chtěli nacisté využít Humprechtu jako protiletecké pozorovatelny, ale tomu se podařilo zabránit. V r. 1958 bylo v bývalých panských pokojích instalováno péčí Památníku národního písemnictví v Praze literárně historické oddělení, věnované soboteckým básníkům a spisovatelům.
Obrázek
Obrázek
Návštěvní doba
Duben
Sobota, Neděle, svátky
9.00 - 12.00 h
13.00 - 16.00 h
Květen - září
Úterý až Neděle
8.00 - 12.00 h
13.00 - 17.00 h
Říjen
Sobota, Neděle, svátky
9.00 - 12.00 h
13.00 - 16.00 h
Kontakt
Telefon: +420 493 571 583

Hrad Valdštejn

Hrad Valdštejn, ležící přibližně 3 km jižně od Turnova, pochází z druhé poloviny 13. století, nelze však určit přesnější datum jeho stavby. V průběhu několika desítek let poté vznikl souvislý pás výšinných skalních hradů mezi původně královskou Veliší až ke královskému Bezdězu. Hrad Valdštejn jako další hrady té doby využíval těžko přístupných obrovských balvanů pískovcových skal a odtud je i jeho jméno - Waldstein.
Z původního objektu mnoho nezbylo. Z předního a prostředního hradu zůstalo jen několik obvodových zdí a pouze u zadního hradu se zachovaly zbytky původních zdí, pod nimiž jsou ve skále vytesané sklepy, a na nejvyšším místě na východě je původní gotická zeď s hrotitými otvory oken. Kromě paláce a věže byla většina budov ze dřeva, jak dokazují četné otvory pro klády ve zbytcích zdí i ve skalách.
Obrázek
Návštěvní doba
Duben
Sobota, Neděle, svátky
9.00 - 12.00 h
13.00 - 16.00 h
Květen - září
Úterý až Neděle
8.00 - 17.00 h
Říjen
Sobota, Neděle, svátky
9.00 - 12.00 h
13.00 - 16.00 h
Kontakt
Telefon: +420 481 312 304

Hrad Vranov

Na strmém skalním bradle, které se vypíná vysoko nad Jizerou, 4 km západně od Železného Brodu, byl postaven na počátku 15. století jeden z posledních hradů této oblasti, Vranov. První zmínka o něm je spojena s Heníkem z Valdštejna, který se v r. 1425 psal „na Vranově". V době svého vzniku vyhovoval hrad Vranov všem obranným požadavkům. V držení Valdštejnů zůstal Vranov po celé 15. století, aniž nějak výrazně zasáhl do husitských válek. Dík úpravám ze 70. let 20. století je Vranov zajímavou syntézou sporých pozůstatků středověkého hradu a estetického cítění počínajícího 19. století.
Obrázek
Návštěvní doba
Duben a říjen
Denně
9.00 - 15.00 h
Květen - září
Denně
8.00 - 16.00 h
Kontakt
Telefon: +420 483 392 151

Horní branná

Renesanční zámek vznikl v 16. století na místě bývalé tvrze. Pozoruhodná je jeho sgrafitová výzdoba. Zámecká expozice připomíná J. A. Komenského, který zde trávil čas před odchodem do exilu.
Obrázek
Návštěvní doba
Celoročně
(po předchozí dohodě)
Kontakt
Telefon: +420 481 584 178

Valdštejnský zámek

Dřívější renesanční zámek, který citelně poškodil výbuch v roce 1620, dostal novou, rozšířenou, raně barokní podobu za Albrechta z Valdštejna. A nejen podobu, ale také nový význam – Albrecht z Valdštejna pasoval Jičín na centrum frýdlantského vévodství. Nejatraktivnější místností je empírový salonek Tří císařů. Muzejní expozice se věnují vlastivědě a archeologii a představují tvorbu Radka Pilaře – výtvarného autora loupežníka Rumcajse.
Obrázek
Návštěvní doba
Leden - duben
Úterý až Neděle
9.00 - 12.00 h
14.00 - 16.00 h
Říjen - prosinec
Úterý až Neděle
9.00 - 12.00 h
14.00 - 16.00 h
Červenec, srpen
Pondělí až Neděle
9.00 - 17.00 h
Kontakt
Telefon: +420 493 532 204

Ratiborice

Ratibořický zámek proslul jako sídlo paní kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské z Babičky Boženy Němcové. Barokní zámeček – letní panské sídlo – nechala paní kněžna upravit ve stylu empíru. Okolí zámečku je přírodním parkem a najdete v něm všechna místa a stavení, o kterých jste četli v Babičce.
Obrázek
Návštěvní doba
Duben, říjen
Sobota, Neděle, svátky
10.00 - 15.00 h
Květen - září
Denně krom Pondělí
9.00 - 16.00 h
Kontakt
Telefon: +420 491 452 123

Harrachovský zámek

Renesanční zámek byl během třicetileté války vypálen Švédy, díky rodu Harrachů byl však znovu obnoven. Dnešní novorenesanční podobu dostal na konci 19. století. V zámku sídlí Krkonošské muzeum vystavující mimo jiné sbírku betlémů a exponáty dokumentující vývoj lyžování v Čechách.
Obrázek
Návštěvní doba
Leden - duben
Úterý až Neděle
8.00 - 17.00 h
Říjen - prosinec
Úterý až Neděle
8.00 - 16.00 h
Červenec, srpen
Úterý až Neděle
8.00 - 16.00 h
Kontakt
Telefon: +420 481 543 041

Detenice

Zrekonstruovaný barokní zámek byl pro veřejnost otevřen teprve nedávno (dříve sloužil jako zvláštní škola). Historické interiéry jsou mimo jiné zajímavé sbírkou loveckých trofejí a zbraní z celého světa.
Obrázek
Návštěvní doba
Květen - září
Úterý až Neděle
10.00 - 17.00 h
Duben, říjen
Sobota, Neděle
10.00 - 17.00 h
Kontakt
Telefon: +420 493 596 132

Staré Hrady

Renesanční zámek, dříve gotický hrad, sloužil ve 2. polovině 19. století jako pivovar a poté pro změnu jako mlékárna. V roce 1960 unikl díky místním obyvatelům likvidaci a postupně prošel rekonstrukcí. Milovníci české literatury ocení pracovny a knihovny J. Vrchlického, A. Jiráska a E. Krásnohorské. Zvláště rodiny s dětmi si zde přijdou na své. V nabídce hradu jsou historické okruhy "Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I." i dva pohádkové okruhy "Časem zpátky do pohádky" - Zámecké pohádkové sklepení a Hradní pohádkovou půdu. Každou sobotu akce Středověk na hradě.
Obrázek
Návštěvní doba
Duben - říjen
Pondělí - Neděle
9.00 - 17.00 h
Kontakt
Telefon: +420 493 598 680

Kuks

V letech 1694-1724 nechal hrabě František Antonín Špork vybudovat rozsáhlý komplex světských a církevních budov. Podnětem pro něj byl objev minerálních pramenů. Z původního areálu se dochoval špitální kostel Nejsvětější Trojice, špitál milosrdných bratří a několik lázeňských domů. V historických interiérech špitálu najdete i barokní lékárnu a farmaceutickou expozici Kouzlo apatyky. Největší atrakcí Kuksu je však 24 soch M. B. Brauna – polovina výstižně znázorňuje lidské ctnosti, polovina neřesti.
Obrázek
Návštěvní doba
Květen - září
Úterý až Neděle
9.00 - 17.00 h
Červen, duben
Úterý až Neděle
9.00 - 15.00 h
Kontakt
Telefon: +420 499 692 161
TOPlist